logo AC
[CNW:Counter]

Legenda s křídlovými dveřmi aneb konec jednoho snu
De Lorean DMC 12

De Lorean DMC 12
John Zachary DeLorean

Po pětiletém plánování a přípravě výroby došlo začátkem roku 1981 k tomu hlavnímu: John Zachary DeLorean mohl vyzkoušet první sportovní, po sobě nazvaný automobil. Ale jeho štěstí trvalo jen 18 měsíců, kdy malá manufaktura zavřela své brány a její boss DeLorean byl zatčen za pašování drog.
800 x 528
93 kB
Jak k tomu mohlo dojít?

Tento příběh, začínající jako pohádka, se postupem času vyvinul v tragédii. Počal se odvíjet roku 1975. V té době založil John Z. DeLorean svoji firmu DeLorean Motor Company na Park Avenue v New Yorku – velmi decentní adresu. Iniciátor projektu platil za jednu z nejrozporuplnějších postav tehdejší Ameriky, nosil šedé melírované vlasy, 190 cm vysoký typ playboje, oděný v italských šatech na míru, třikrát ženatý s krásnými dívkami – to vše o něm psaly noviny. Nebylo mu ještě ani 50, když se stal viceprezidentem GM, dostával roční mzdu cca 1 000 000 USD a byl veden jako jistý kandidát na prezidentské křeslo GM. Ale něco divného se stalo s Johnem Z., narozeným roku 1925 v Detroitu (matka Rakušanka, otec Francouz) – slavný muž opustil ze dne na den firemní centrálu a napsal bestseller „Only a clean day you can see GM“ (Pouze za jasného dne uvidíte GM).

Velké zúčtování začalo.

Takto došel John Z. k problému. Potřeboval auta a auta potřebovala jeho, o tom byl pevně přesvědčen. A tak založil svoji vlastní firmu. A ostatní svět se divil, když koncem roku 1975 představil svůj první prototyp a odvážně hovořil o svých plánech. Šlo mu o špičkový výrobek, to bylo všem jasné – o přímého konkurenta sportovních typů Mercedes Benz. Auto mělo mít motor s malým objemem, ale perfektně propracovaný – tak mínil bývalý supermanager GM a směřoval k maximální možné bezpečnosti, přičemž ihned uvedl hlavní cíle. Své první auto nazval DSV –

DeLorean Safety Vehicle.

Na poli bezpečnosti chtěl realizovat to, co se mu nepovedlo prosadit u GM, totiž airbag a přední deformační zóny. V tomto bodě vsadil DeLorean velké naděje do spolupráce s holandskou firmou Shell Laboratories, která vyvinula plastickou hmotu ERM. Ta umožnila díky pevné pěně v uzavřených pórech zpracovávat více vrstev plastu – velmi lehkého a pevného. Tento „sandwich“ měl tvořit samonosnou karoserii DSV. Návrh byl také prozrazen. Existoval model, zvaný MockUp, který se velmi blížil pozdějším sériovým autům. Tento model byl vytvořen v srpnu 1975 v Toríně u firmy Ital Design, kterou vlastní

Georgio Giugiaro.

Jak se dalo u Giugiara očekávat, nechal se vidět zcela ve svém stylu. Byla podtržena funkčnost – přímé, skoro ostré linie, velké zasklené plochy – to byl jeho trumf. DeLorean italskému karosáři vysvětlil, že na něj velký dojem udělal BMW Turbo, pravzor pozdějšího typu M1. Proto je v jistých směrech podobnost více než nápadná. I když u tehdejšího DSV nebylo řeči o křídlových dveřích.

Motor

uprostřed byl daný. Měl být umístěn napříč a co možná kompaktní – nejraději Wankel. Později ale byly všechny pokusy v tomto směru neúspěšné. DeLorean a jeho team následně doufali v evropský šestiválec Ford – tří litr. Toto všechno udělalo velmi pokrokový dojem. Muž, který o sobě tvrdil „Zatím jsem vždy všeho dosáhl“, nedokázal dodržet stanovený časový plán. Teprve na podzim 1980 stál na kolech první prototyp. Měl ještě posunovací okna, zato ale již prestižní křídlové dveře a jmenoval se DMC 12.

Překvapující

bylo, že se stavěl v severoirském Dunmurry u Belfastu. Mnoho expertů bylo šokováno. Má se stavět americký luxusní sportovní model v jedné z nejhorších krizových oblastí Evropy? Ale ano, pro Johna Z. to bylo ideální místo, zvláště když v New Yorku osobně řídil své firemní impérium a příležitostně se nechal dopravit za Velkou louži – samozřejmě letadlem Concorde. Volba Belfastu padla poté, kdy marně hledal výrobní místa v USA a v Puerto Ricu. Takže nasadil páky na své kontakty v Londýně a dal naději na 2500 nových pracovních míst – tehdy přímo nabídka snů, protože nikde jinde v britském panství nebyl počet nezaměstnaných vyšší než v Belfastu.

Jediný háček:

Chybělo mu totiž 100 mil. USD. I sám DeLorean mohl přiznat ke zdanění pouhých 35 mil USD, přičemž většina pocházela z kapes soukromých investorů. Ale i tento problém se podařilo vyřešit. Britská vláda konzultovala celý projekt a byla příjemně překvapena. Takže Angličané uvolnili 100 mil. USD (potom ještě jednou) a nechali severoirského ministra 2. 8. 1978 slavnostně zahájit stavbu továrny. Všichni byli spokojeni, hlavně John Z. Zdálo se snadné představit DMC 12 na Motorshow v říjnu 1980. A zase to neklapalo – došlo k pumovým atentátům. Teprve počátkem roku 1981 mohl DeLorean vyzkoušet první exemplář a na jaře jej představit veřejnosti na autosalónu v Ženevě. Tam se auto i výrobce dostali do středu pozornosti. Sériová výroba začala trochu později pod vedením D. H. Landera.

Supermoderní sportovní vůz

se stavěl ručně, bez pásové výroby. ještě jedna zajímavost: 26 firem dodávalo DMC díly a know-how, přičemž se přišlo na to, že každý vůz je z 90 % cizí výrobek. Mimo Giugiara, který dovedl svůj původní návrh až do posledního rysu, chodilo mnoho věcí od firmy Lotus Cars Ltd. a konečně německá firma Läpple se starala o ocelové nosníky. Mimo křídlových dveří bylo hlavní atrakcí auta, že hrálo hlavní roli ve filmu „Back to the future“. Ale ukázalo se, že někteří zákazníci nechtějí tzv. Nirosta Look – nerezové zbarvení a nechávají vůz přelakovat.

A nyní k vozu:

U pohonné jednotky se jednalo o šestiválec PRV 2800 ccm, 132 HP, který společně vyvinuli Peugeot, Renault a VOlvo. Nebyl to ale slibovaný motor uprostřed, ale jako obvykle vzadu – za zadní osou. Řazeno bylo 5-ti stupňovým manuálem nebo 3 stupňovou automatikou. Vůz měl kotoučové brzdy na všech kolech a široké pneumatiky. Luxusní bylo vnitřní vybavení, které se dodávalo v černé nebo světle šedé barvě. Obsahovalo stereo přehrávač, kožená sedadla, centrální zamykání, klimatizaci, elektrické ovládání oken, hliníková kola apod. O špičkových výkonech zde nelze mluvit. Necelých 200 km/hod. a zrychlení za 11 vteřin skutečně nebyly slibované výsledky. V jedné zprávě z testu se dočteme, že slavný DeLorean byl při zkoušce akcelerace poražen Golfem GTI. Ani v dalším důležitém bodě nedosáhlo auto daného cíle. Kvalita zpracování byla daleko od slibované „kvality Mercedes“. O tom se i dnes může přesvědčit každý, kdo vidí DMC. Není jediného exempláře, u kterého by dokonale lícovaly křídlové dveře.

Tím se naskýtá otázka:

Najde se dost lidí, ochotných za takovou nabídku vysázet 25 000 USD? Za takové peníze se dá pořídit i levnější sportovní vůz s lepšími výsledky, nebo auto s tradiční značkou. Není proto divu, že DMC byl zpočátku nabízen jen v USA v síti 300 prodejců, kteří za částku 50 000 USD získali právo prodávat nový výrobek. Optimista DeLorean viděl budoucnost v růžových barvách a sliboval ročně postavit 20 000 aut, která hodlal i prodat. Prvních 40 000 se opravdu prodalo. Pak se osm měsíců nedělo nic. Očekávané fronty kupců se smrskly na smutný hlouček a všechny naděje byly odhaleny jako klamné. Od začátku závod vyráběl více, než mohl trh přijmout. Nakonec to bylo jasné i britské vládě, která doposud všechno platila a Margaret Thatcher zastavila vodopád peněz. V únoru 1982 šel podnik do konkurzního řízení a budoucnost DeLoreana, který byl svými křídlovými dveřmi v rozporu s předpisy mnoha zemí, se zdála nejistá.

Ale přišly horší chvíle.

John Z. byl 20. 10. 1982 zatčen poté, co dal na černý trh 100 kg kokainu v ceně 24 mil. USD, s profitem okolo 100 mil. USD. Těmito penězi chtěl patrně zajistit další existenci firmy. Peníze však nikdo nestačil podchytit a tak se najednou DMC octla prakticky bez dluhů. Samotný Renault dostal za motory hotově 20 mil. USD.
Současně se zatčením DeLoreana vláda Anglie odsouhlasila uzavření továrny a tím se definitivně uzavřel sen. Zdá se tedy, že dějiny vývoje firemního bosse jsou zajímavější, než dějiny auta.

Tolik tedy historie.

A současnost. Tu najdete na internetu na
www.delorean.com, kde si model z let 1981-83 můžete přímo zakoupit u DeLorean Motor Company. Připravte si ale nejméně čtyřicet tisíc dolarů.

Movie Star



Back To The Future
Filmová hvězda DeLorean DMC 12 vyšla v roce 1985, kdy byl natočen první díl trilogie Back to the Future (Návrat do budoucnosti), která byla před časem uvedena i na našich televizních obrazovkách. V hlavní roli se představuje Michael J. Fox a Christopher Lloyd. Po boku těchto hollywoodských hvězd si automobil DeLorean zahrál fantastický stroj času, se kterým hlavní hrdinové cestují do minulosti i budoucnosti. Podrobnosti o filmu či jeho připomenuti najdete na www.bttfmovie.com

De Lorean DMC 12
De Lorean DMC 12
De Lorean DMC 12
De Lorean DMC 12
698 x 206
34 kB


go to autocar home
top